Perník znali lidé již v době, kdy znali med, mouku a oheň. Perníkářství v pravém slova smyslu je doloženo ve Středomoří, už staří Řekové používali perníkové pečivo při různých slavnostních příležitostech nebo jako obětní pečivo

V našich zemích jsou zachovány nejstarší doklady o pečení perníku z Turnova z roku 1335. Zmínky a písemné doklady o perníku můžeme najít také v mnoha jihočeských městech, muzeích, například v Českých Budějovicích, Dačicích, Českém Krumlově a v mnoha jiných městech. Největší perníkářskou tradici si do dnešní doby zachovalo město Pardubice a jeho okolí.

Do Prahy přišli první perníkáři až z Norimberka. V roce 1419 bylo v Praze 18 perníkářských krámků.

Výrobky byly určeny především vyšším vrstvám. V 19. století pronikl perník na poutě a jarmarky. Dobrý perník byl vizitkou každého perníkáře. Recepty se pečlivě tajily a dědily se z otce na syna. Základní suroviny – kvalitní mouka, med, cukr a koření – byly však stejné. (Herynek 2005)

Perníkáři vyráběli několik druhů pečiva. Starší je perník tlačený do forem, který měl jemné vzory už z formy, proto nebylo třeba ho nijak zdobit, pouze se potíral kulérem, aby získal krásnou zlatohnědou barvu. Dále se vyráběl perník ke strouhání, také perník ozdobný – drůbeřka (někdy též drůbežka), který sloužil hlavně jako hračka pro děti, nejedl se. Později se hlavně z praktických důvodů vyráběl spíše perník vykrajovaný plechovými tvořítky a zdobený cukrovými polevami. Někdy se na něj nalepovaly také papírové obrázky. Perník jako cukrovinku později ve 2. polovině 19. století vytlačily levné továrně vyráběné cukrovinky. Přesto dnes výroba medových perníčků patří k velmi oblíbeným a velmi starým lidovým tradicím.

Kdo by se chtěl dovědět o perníku opravdu hodně, musel by pročíst mnohou knihu a navštívit mnohá muzea a archivy. Hodně se ale můžete dočíst v knize Miroslava Pelikána „Pečeme a zdobíme perníky“.

Vykrajované a bílou polevou malované, voňavé perníčky dnes s radostí tvoří mnohá hospodyňka, ale je také hodně těch, kterým se perníčky líbí a chutnají jim, jenže pečení jim buď nejde nebo je opravdu nebaví. Pro ty druhé je určena moje nabídka.